Jezdit třicítkou? Ne, jezdi desítkou!
Už je zase zablokovaná doprava! Co budeme dělat, pane Szwejku?
Ále, paní Milerová, copak jste v Praze první den? To je přece běžná situace.
Ale néé. Myslím ty demonstranty, co chtějí, aby se v Praze jezdilo třicítkou.
Je to záslužná činnost, zasazovat se o vyšší rychlost. Jsou to vyloženě dobráci. Také bych si přál, abych mohl jezdit aspoň třicet. Když jedu přes Nuselák, sotva se to sune. Nebo přes cokoliv jiného v centru.
Jenže já si myslím, že voni chtějí, aby se všude jezdilo třicítkou…
Pro mě, za mě, stejně je to jedno, paní Milerová. Každý si bude jezdit, jak chce. Teda, spíš, jak to jen pojede.
Argumentují, že bude méně nehod, méně raněných a mrtvých, i když dojezdové časy jsou stejné.
No, dyk to řikám. Všechno je to tak ucpané, že je vlastně jedno, jaká rychlost je povolená. Ale ty jejich statistiky, to je jednostranná věc. Kdyby to mysleli vážně, tak budou chtít ještě nižší rychlost, aby nebyl žádný mrtvý. Třeba, aby se jezdilo desítkou nebo dokonce pětkou.
Myslíte tramvají, pane Szwejku?
Néé, rychlostí. Jenže ono jde taky o to, že ti lidé v autech mají nějaké duševní zdraví, které ale velmi trpí, když poskakujete v kolonách. A pak v místě, kdy byste mohla jet klidně padesátkou, tak smíte jen třicítkou, to je stres jako prase, paní Milerová. A jak známo, stres škodí, a to velmi. To máte hnedka infarkt, nebo vás klepne, a je to. Jenže takové statistiky nikdo nevede, tak máme smůlu.
A myslíte, že by to mohlo pomoci?
Myslím, paní Milerová. Nejvíc to pomůže výrobcům značek. Tolik třicítek na celou Prahu, to bude kšeft, panečku.
A co byste navrhoval vy, pane Szwejku?
Předně, paní Milerová, dopravu komplikují nejvíc nervózní, spěchající, agresivní řidiči. Stejně jako jsou u některých aut testry na alkohol, a když neprokážete, že nejste pod vlivem, tak auto nenastartuje. Tak bych to udělal podobně na ty nervózy. Dyk každou chvíli vidím, jak má telefon na uchu, projíždí křižovatkou, točí volantem jednou rukou, to je o nervy se na to jen koukat. Takže před jízdou test na nervózu, a když neprojde, nepojede. To by byly ulice volný, to by se jezdilo.
Vy jste hlava pane, Szwejku. Vy mě dokážete uklidnit, že bych klidně mohla řídit i ten váš vynález.
Ale paní Milerová, ono to není tak těžké. Stačí jen nevymejšlet hovadiny a přijít s něčím rozumným.
